Tati, ty sprchuješ slona?

Proč se máme bavit o vodě a zajímat se o ni? Vždyť jí je tolik! Je snad sucho jenom klam a vody je dostatek? Je naše voda dost kvalitní? Neobsahuje znečišťující látky? Máme vody dost pro lidi, pro továrny a taky pro zvířata a přírodu?

Puštěná vodaPuštěná voda v koupelně? Arrow

Příroda nám dává v poslední době vědět, že vody je spíše méně než více. A když je jí zrovna více, tak je to pak opravdu o dost více. Odborníci tomu říkají extrémní projevy nebo dopady změny klimatu. Přívalové deště nebo období sucha jsou vlastně dvě stránky téže mince. Opravdu! Podívejte se na proč je sucho?.

Všichni na celém světě, a tedy i u nás v Olomouckém kraji, si musíme uvědomit, že planetě Zemi dochází síly obnovit, to, co všechno člověk narušil kolem sebe v přírodě.

Může být těžké si přiznat, že oproti starším generacím jsme pohodlní a rozmařilí. Žijeme si nad poměry, neuváženě spotřebováváme stále víc. Nemyslíme na ty, kteří přijdou po nás - a nejde jen o suroviny a energie z fosilních zdrojů, ale i o nešetrné nakládání s půdou a vodou.

Metafora dnešní doby, jak ji používá prof. Jan Keller: „Za peníze, které nemáme, kupujeme věci, které nepotřebujeme“, a nověji dodává: „Růst růstu už minul poslední křižovatku a s neviditelnou nohou triumfálně sešlapujíce plynový pedál zcela neomylně zabočil do slepé uličky.“ [Salon Práva, 30. 4. 2009]

Jde o střízlivý a přímý pohled na hrozbu plýtvání zdroji. Kvalita a dostatečné množství vody je klíčovým problémem současnosti. V následujících letech lze očekávat postupný úbytek vody a nerovnoměrné rozložení srážek během roku v souvislosti s celkovou změnou klimatu.

Dobré hospodaření s vodou v urbanizované (zastavěné) krajině je klíčem k přizpůsobení se klimatickým změnám. Umožní nám žít a cítit se lépe v krajině ovlivněné klimatickou změnou.

Znáte to, jak se vždycky děti dlouho sprchují a vy na ně křičíte: To sprchuješ slona, nebo co tam tak dlouho děláš? Spousta lidí si stále neuvědomuje, že s vodou se musí šetřit. A starost o vodu musí předávat už v dětství. Představte si, že více se o šetření vody zajímají lidé žijící na vesnici. Byli už od mala vedeni k tomu, že je voda velmi důležitá a je potřeba zachytit každou dešťovou kapku. Je důležité využívat dešťovou vodu i v domácnostech.

Voda je nutnou podmínkou pro existenci života na naší planetě a často se říká, že je základem života, tzv. jednou z podmínek existence života na Zemi.

Voda je zřejmě nejrozšířenější látkou v celé biosféře na naší planetě.

Nejvíce vody globálně spotřebovává zemědělství a průmysl. V České republice je to průmysl zejména energetický (chlazení). Ale lidé na tom se spotřebou nejsou o moc lépe.

Tak už doma nesprchujme slona.

Proč je sucho?
sprchuješ slona?

Proč je sucho?

Příčinám sucha porozumíme, když si vysvětlíme koloběh vody v přírodě a co ho narušuje.

Když vysychá půdaProč je suchoArrow

Počasí je přímo závislé na tom, jak se různá energie a tedy i voda v různém skupenství (plynném - pára, tekutém - tekutá voda, pevném - led či sníh) pohybuje v celém životním prostředí a přenáší v něm různá napětí tak, aby byla dodržena rovnováha.

Je to podobné jako s lidským tělem, které se ostatně skládá převážně z vody.

Pro nás suchozemce je hlavní tzv. Malý koloběh vody. Ten se doplňuje s takzvaným Velkým vodním cyklem, který probíhá globálně. S tím, jak se vyvíjí klima, jsme stále více ovlivňováni právě velkým vodním cyklem. A současné klimatické změny provázejí extrémními projevy.

Vysvěteme si pro nás nejdůležitější Malý koloběh vody.

Malý koloběh vody neboli malý hydrologický cyklus (MKV)

Funguje takto. Účinkem slunečního záření a jeho přeměnou na teplo se voda vypařuje z povrchu Země. Jako srážky pak dopadne zpět na povrch oceánu.

MKV probíhá nad pevninou, v krajinném měřítku a typem krajiny je výrazně ovlivňován. Jeho znalost umožňuje promyšlené využívání zdrojů vody pro nejrůznější účely, tj. vlastní vodní hospodářství. Na úrovni lesního ekosystému je pro zásobu a využití zdrojů vody důležitá jeho vodní bilance, tedy poměr mezi příjmem a odběrem vody v krajině.

MKV je uzavřený koloběh, při kterém voda vypařená z pevniny spadne v podobě srážek na tu samou pevninu (podobně funguje i nad mořem). I když se mu říká “malý”, má na svědomí většinu srážek dopadající na pevninu. Pokud ubývá množství vody, která se vypaří a vrací se do cyklu, ubývají následně i celkové srážky a narušuje se tepelný i vodní režim krajiny.

A to se běžně děje. Většina dešťové vody dopadající na stále se rozšiřující zastavěné území je odvedena dešťovou kanalizací do řek a dále pryč z pevniny. Tím dochází k destrukci malého vodního cyklu. Namísto pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následující přívalové deště. Což je běžné pro Velký vodní cyklus.

Sucho má pak za následek erozi (odnos) půdy, pokles hladiny spodní vody a poškození rostlinstva, což v důsledku opět vede k destabilizaci klimatu. Protože se voda na Zemi vyskytuje v omezeném množství a je nerovnoměrně rozložena prostorově i časově, je zapotřebí s ní velmi dobře hospodařit. A k tomu nám pomůže znalost oběhu vody v přírodě.

A proč tedy máme dlouhodobé sucho? Kvůli našim negativním zásahům do koloběhu vody.

Jsme z vody
Proč je sucho

Jsme z vody

Jsme sice suchozemci, ale to byste koukali, jak velká část člověka je voda. A nejen to! Pojďme se podívat na to, co nám voda dává a co pro nás znamená.

Jsme z vody60 - 70% člověka tvoří voda!Arrow

Věřte nebo ne, je to tak. Je to trochu drsná představa, ale kdyby vás někdo vymačkal, tak objem vody, kterou získá, bude větší než objem zcvrklého těla, co mu zbyde. Voda je symbolem života naší modré planety Země. Tvoří největší objemovou složku organismů, rostlin a živočichů. Člověk je a vždy bude na vodě závislý. Vydrží bez ní nejdéle 7 – 10 dní. Zároveň ho ale příjem velkého množství vody naráz může zabít.

Lidské tělo dospělého člověka tvoří z 55 – 60 % voda.

  1. Voda je součástí našich buněk;
  2. Voda je rozpouštědlem složek, které jsou důležité pro naše tělo;
  3. Voda je nositelem výživných látek;
  4. Voda je reaktorem při chemických reakcích, jež se týkají nebo potřebují vodu;
  5. Voda je chladící kapalinou těla.

Zdravý dospělý člověk by měl vypít denně 2 - 3 litry tekutin. Větší přísun tekutin je potřeba při tělesné námaze, teplu, teplém a studeném vzduchu, nebo pokud jíme slané potraviny. Pokud nemáme dost vody v těle můžeme být unavení, vyčerpání, bolí nás hlava, máme sucho v ústech, sytější barvu moči, zácpu, zrychlení pulsu, zvýšenou teplotu, mdloby…

A proč máme v těle vodu?

Voda slouží jako prostředí pro chemické reakce probíhající v těle. Jde o více jak 100 000 biochemických reakcí, díky kterým dýcháme, buší nám srdce, trávíme jídlo, myslíme, spíme, hýbeme se, dokonce spalujeme tuky aj.

Voda je také nezbytná pro regulaci tělesné teploty a krevního tlaku a v neposlední řadě je voda svým způsobem rovněž stavební látkou, je součástí sliznic umožňující správnou funkci tkání.

Udržování správného poměru vody a minerálních látek, které jsou v ní rozpuštěné, je jedním ze základních předpokladů pro přirozený průběh tělesných reakcí a tím také zajištění optimálního zdravotního stavu. Proto je dobré pít minerální vodu, ale ne jen tu. Nadbytečné minerály se totiž v organismu hromadí a nepříznivě ovlivňují např. funkce ledvin a jater.

A jak je to tedy s příjmem vody do těla?

Voda přijatá v podobě potravy a nápojů se částečně vstřebává již v žaludku, nejvíce ale v tenkém a tlustém střevě. Odtud dále putuje do krevních tekutin, ledvin a mezibuněčných prostor, kde je dále využívána.

Já a příroda
Jsme z vody

Já a příroda

Člověk a příroda je vztah, který trvá už 2,5 milionu let. Už je to tak dávno, co se podle evoluční teorie objevili na světě první lidé, a ti byli s přírodou zcela spjatí. Nejednou se ovšem v moderní době objevila věta, že si člověk přírodu podmanil. Inu tím spíš by se o ni měl řádně starat a pečovat o ni.

Pojďme se podívat na vztah ČLOVĚK - VODA - PŘÍRODA.Já a přírodaArrow

Představte si, že průměrný člověk spotřebuje přes 130 litrů vody denně! 2-3 litry by měl vypít, a co je ten zbytek? Běžná spotřeba - mytí (sebe či majetku), praní, zalévání, splachování atd. 2/3 z tohoto objemu spotřebuje průměrný Čech doma. Čtyřčlenná rodina tak spotřebuje v domácnosti a mimo ní přes 500 litrů vody za den.

Mimochodem v Olomouckém kraji jsme oproti průměru šetrnější. Průměrná denní spotřeba vody tu je cca 85 litrů vody denně na osobu.

Nezapomeňme na to, že voda není zadarmo. Stojí peníze, ať už platíme za její přívod, tedy vodné. Anebo za její odvádění veřejnou kanalizací a čištění, tedy stočné.

Cena kubíku vody (jak se běžně říká metru krychlovému vody) průběžně vzrůstá. Průměrná cena pitné vody narostla v Olomouckém kraji z 33,1 Kč/m3 v roce 2018 na 34,1 Kč/m3 v roce 2019. V mezikrajském srovnání se jde o nejnižší cenu pitné vody.

Možná si říkáte, že vody je přece spousta. Jsou jí plné oceány a moře. No ale tu pít nemůžeme, protože je slaná (a to víc než přesolená polévka). Pro přežití člověka je potřebná sladká voda. Zásoby této vody už tak mohutné a dostupné nejsou.

A kde tedy najdeme sladkou vodu? Největším sladkovodním zásobníkem vody na světě je podzemní voda a ta tvoří více než 97 % z celkového objemu sladkých vod (mimo ledovce a ledové kry). Zbylá 3 % tvoří vody povrchové (jezera, řeky, bažiny) a půdní vlhkost.

Dříve se na podzemní vodu pohlíželo hlavně jako na zdroj pitné vody. Dnes se s ní pracuje i jako se zdrojem pro průmysl (třeba jako chlazení) nebo pro zemědělství (jako zavlažování). Ale čerpání podzemní vody dělá potíže v době sucha, kdy máme minimum povrchové vody a ta podzemní má sloužit jako vyrovnávač nedostatku. Pro lidi i přírodu. Místo toho je využitá.

Je proto třeba začít řešit situaci – šetřit s vodou, a co nejméně ji znečišťovat. Ale je to jen první krok. Dalším je pomoc přírodě, aby v ní voda zůstávala, např. brzdit zásahy do přirozených vodních útvarů jako řek, potoků, jezer, tůní či mokřadů. Člověk totiž koryta řek rovná, ruší meandry, vysušuje bažiny a mokřady a tím narušuje udržování vody v krajině.

Se zadržováním vody v krajině souvisí udržování lesů. Ty umí udržet vodu v krajině. Zvláště v reakci na kůrovcovou kalamitu v Česku, se zvyšuje úsilí o obnovu lesů. Jednou z úspěšných iniciativ je projekt Sázíme budoucnost (https://www.sazimebudoucnost.cz/). Ten má připravit Česko na změny klimatu. Organizátoři chtějí během pěti let do polí, zahrad a měst dostat 10 milionů stromů. A co takhle mít svůj strom?

Můj strom
Já a příroda

Můj strom

Co můžeme udělat proto, aby se vodě v naší krajině dařilo?

Můj stromMáme zoufalého inzerenta.

Máme zoufalého inzerenta. Pomůžete mu? Inzerát zní: Hledá se dokonalé klimatizační zařízení pro tlumení globální změny.

Je z trvanlivých recyklovatelných materiálů, pro jejichž výrobu posloužila sluneční energie, nikoliv energie fosilních paliv či jaderná. Výrobou komponentů tohoto klimatizačního zařízení se tedy přispělo ke snížení obsahu skleníkových plynů v atmosféře, zvláště oxidu uhličitého.

Činnost zařízení je nezávislá na dodávce elektřiny nebo jiné člověkem dodávané energie, pohání jej pouze sluneční energie. Pracuje tiše, neprodukuje žádný odpad. Naopak, váže oxid uhličitý, pohlcuje prach, tlumí hluk. Celková doba jeho provozu je srovnatelná přinejmenším s délkou lidského života. Zařízení vyžaduje jen nepatrnou a finančně nenáročnou údržbu.

V létě mechanicky stíní, aktivně chladí, zvlhčuje, a případně uvolňuje příjemné aromatické látky v přiměřeném množství. Náklady na montáž a údržbu nepřesáhnou řádově sto korun ročně. Zařízení nevyžaduje pravidelnou denní údržbu, ani roční není složitá. Náklady na provoz budou vzhledem k cenám sluneční energie nulové.

To nejlepší nakonec: zařízení má přirozený ladný tvar i barevnost, je přitažlivé jako intimní útulek pro hnízdění ptáků, poskytuje potravu hmyzu, nám pomáhá rozptýlit únavu očí, duševní i tělesnou, a je živé – dýchá, šelestí, uvolňuje vonné látky s léčivými a uklidňujícími účinky.

Ano, je to inzerát na strom. A když už se na strom díváme jako na zařízení, tak co umí v číslech? Během slunného letního dne odpaří 100 l vody a tím své okolí ochladí o 70 kWh. V průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelech mají výkon 2 kW. A teď si představte les takových stromů nebo jen park… Kdyby to byl vážně stroj, to by byla potřeba drátů, kabelů a součástek. A strom nám vyroste ze semínka.

Můj strom 2A co umí strom s vodou?

Dokáže ji čistit. Na jeho listech je na každém milimetru čtverečním přibližně 50 až 100 zvláštních průduchů, pomocí kterých dochází k velmi jemnému překapávání vody. Strom tak vodu “destiluje”. Strom vodu také čistí v půdě svými kořeny, které odebírají živiny a vytvářejí podmínky pro život dalších organismů.

Proto stromy nesmíme odstraňovat. Jejich propojení s vodou v krajině lze těžko nahradit. Odvodněním a odstraněním zeleně na velkých plochách navozujeme zvláště ve městech či na polích pouštní klima, které nevyváží žádné technické zařízení. Na plochách bez vegetace se sluneční záření mění na teplo a okolí se přehřívá a vysychá.

Proč slon ?
Můj strom

Proč slon?

Říká se “Jsem jen člověk”. Ovšem co se týče spotřeby vody, je to na pováženou. Když si ke koupání napustíme vanu, hned je pryč i 150 litrů. Spláchnutí velké potřeby pošle do kanálu až 10 litrů. Vyperete a 40 litrů vody pryč. Umytí nádobí v myčce (sice vodu šetří ale i tak) 10 litrů. A při umytí rukou klidně vytečou i 4 litry vody. To je vody, jako kdyby ji potřeboval slon!

Každý slon potřebuje denně pít až 130–190 litrů vody a rád se koupe. Když je voda dost hluboká, ponoří se až na dno a dýchá jen chobotem nad hladinou vody. Zkusme si tedy vždy, když vodu spotřebováváme vzpomenout na slona. Ať na nás třeba v představě zatroubí svým chobotem. My přece každý den nepotřebujeme spotřebovat tolik vody jako slon!

Jak vodu šetřit? Proč slon?Arrow

Vodu ušetří:

  • použití vody z mytí na splachování WC a srážkové vody na praní a zalévání zahrady;
  • úsporná sprchová hlavice – sníží spotřebu, efekt zůstane;
  • jedno-pákové vodní „baterií“. Odpadá mísení vody na ideální teplotu;
  • její zastavení při čištění zubů, mytí rukou a holení;
  • umytí nádobí ve dřezu horké vody a potom jen krátkém opláchnutí vlažnou vodou.

Jak vodu neznečišťovat?

Kvalitu vody udržujeme:

  • omezením používání saponátů a jiných chemických přípravků;
  • při úklidu využitím octa, který saponáty nahradí, ale je šetrný ke kvalitě vody;
  • když ucpané odpady výlevek čistíme gumovým zvonem nebo sodou, ale ne louhem;
  • dávkováním pracích prostředků dle tvrdosti vody. A změkčováním vody sodou.

Jak získat vodu zdarma?

  • sbíráme do nádob dešťovou vodu za pomocí sběrné plochy, kterou je třeba střecha;
  • pokud budeme vodu zachytávat do otevřené či průhledné nádoby, vyrostou v ní řasy;
  • pokud budeme vodu zachytávat do uzavřené či neprůhledné nádoby, bude čirá;
  • dešťovka je výtečná na umývání vlasů, výhodná je na splachování i umývání podlah;
  • sázíme stromy a keře, které zadržují vodu, budujeme jezírka, udržujeme studánky.
Proč slon?